Začátek: 19.00 hodin
Lara St. John – housle
Roman Patočka – housle
Karel Untermüller – viola
Jiří Žigmund – viola
Jiří Bárta – violoncello
Jakub Tylman – violoncello
Čajkovskij je v širokém povědomí zapsán hlavně jako symfonický či operní skladatel, ale nezapomínejme, že je i autorem smyčcových kvartetů, klavírního tria a nádherného smyčcového sextetu. Poslechněte si, jak vzpomíná na cestu do Florencie v roce 1890.
O mnoho let dříve píše Dvořák svůj smyčcový sextet, jedno z prvních děl, kterým se mu daří získat mezinárodní pozornost. (Jiří Bárta)
Smyčcové sextety slýcháme na pódiích vzácně a hraje je většinou smyčcové kvarteto rozšířené o dva hosty. Provedení šesticí vynikajících sólistů je velkou vzácností. Komorní skladby pro tato větší obsazení se přitom v 19. století těšily velké popularitě a dávaly příležitost k efektním domácím koncertům. Šestice nástrojů už dovede vytvořit opravdu mohutný zvuk, a oba skladatelé toho dovedli využít – velkoryse koncipovaný Čajkovského sextet se s oblibou uvádí i v úpravě pro smyčcový orchestr.
Antonín Dvořák zkomponoval svůj Smyčcový sextet v roce 1878 v době práce na první řadě Slovanských tanců a před vznikem Slovanských rapsodií. Je to dílo velkého tvůrčího rozletu, kdy mladý skladatel stál teprve na počátku své slávy. Pro rytmus třetí věty zde poprvé použil tanec Furiant, a pro větu pomalou Dumku - slovo ruského původu a název pro zadumanou, zahloubanou pomalou meditativní hudbu, která je typická pro mnoho Dvořákových pomalých vět.
Sextet „Vzpomínky na Florencii“ (Souvenir de Florence) Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893) skutečně vznikl po návratu z jedné ze skladatelových uměleckých cest. Ve Florencii komponoval roku 1890 operu Piková dáma a město se mu trvale vrylo do paměti. Po návratu do Ruska složil sextet, který ovšem nevychází přímo z italské hudby. Inspiraci Itálií můžeme vidět spíše ve velkorysé klasické formě a vznešeně radostné náladě, ta je u melancholicky založeného ruského skladatele poměrně vzácným jevem.
Jindřich Bálek