Jeden z výrazných představitelů poválečné polské kompoziční školy Zygmunt Krauze se narodil ve Varšavě v roce 1938. Je absolventem Státní vysoké hudební školy ve Varšavě, kde studoval klavír (Marie Wiłkomirska) a skladbu (Tadeusz Szeligowki a Kazimierz Sikorski), v roce 1966 odchází studovat ke slavné francouzské pedagožce Nadia Boulanger do Paříže. V roce 1973 je mu umožněno díky stipendiu (DAAD) strávit rok v Berlíně, což bylo rozhodující pro jeho další umělecký vývoj.
Od té doby jako jeden z čelných vyslanců polské hudební kultury koncertoval, vyučoval a přednášel téměř po celém světě (USA, Švédsko, Indie, Jižní Korea, Japonsko ad.), organizoval a navštěvoval mezinárodní semináře pro mladé skladatele a muzikology v Polsku, Chorvatsku, Izraeli aj. Byl zván do porot významných mezinárodních skladatelských soutěží, včetně těch, které pořádá Mezinárodní společnost pro soudobou hudbu (ISCM).
Zygmunt Krauze je též znamenitým interpretem tzv. Nové hudby, často vystupoval se svým ensemblem Music Workshop (zal. 1967) i na prestižním festivalu soudobé hudby Varšavský podzim. Jako klavírista koncertoval téměř ve třiceti zemích světa, a to buď sólově nebo jako komorní hráč, přičemž vedle skladeb jiných současných autorů uváděl i své četné vlastní kompozice. V létech 1882 – 1888 žil v Paříži, kde pracoval na pozvání Pierra Bouleze ve středisku pro výzkum soudobé hudby IRCAM.
V roce 1998 byl zvolen předsedou Polské společnosti pro soudobou hudbu. Za svou početnou tvorbu obdržel mnoho cen a vyznamenání, mj. od francouzské vlády obdržel řád rytíře umění a literatury (Chevalier dans l’Ordre des Arts et des Lettres, 1984).